Led? Led.

Bez ledu bych asi ani nepřežila. Můj věrný přítel. 

Aneb, když už mám fakt hlad, ale nemyslím si, že bych ještě měla něco jíst, jednoduše si zajdu do mrazáku a dám si led. Oblbne se tím mozek, protože něco koušete a tak, ale ve skutečnosti je to jenom voda. Je pravda, že ze začátku to docela i studilo, ale po pár týdnech, možná i dnech, si na to zvyknete a máte z toho super pomůcku! 

Popravdě jsem si to naprosto oblíbila, takže do sebe cpu led i když jsem u přátel. Jednoduše říkám, že mi to chutná. A vzhledem k tomu, že nikomu ještě nedošly mé plány, tak jsem v pohodě. 

U nás v mrazáku si jedu úplně smyčku, kdy se mi dělá v normální formě na led další led a pak ještě v takových těch plastových nádobkách na domácí zmrzlinu další. Mňam.